Motešice 2012
Závody agility na Slovensku, které mají oslavovat jaro! Zkratka závodu C.S.I., (který pořádá AK Skiper Bratislava pod sebou skrývá název Celebration:Spring:International. Letos název opravdu dostál svému jménu, protože víkend 17.3-18.3. 2012 byl vskutku jarní – teploty v poledne okolo 20-ti stupňů, slunce svítilo, tráva se zelenala, mouchy a klíšťata se probouzely! :-). V neuvěřitelně obrovské koňské hale (náležející místnímu hřebčínu) bylo sice asi o 10 stupňů méně než venku, ale mohlo být hůř! 🙂 Slovo „Spring“ v názvu bylo tedy obhájeno dostatečně a „international“ neméně: na startu více než dvouset závodních týmů jsme se mohli porovnávat s „inastránci“ Polska, Slovinska, Chorvatska, Rakouska,Maďarska, Itálie, samozřejmě Slovenska a dokonce i Ruska (jejich závodníci neváhali zvládnout cestu víc jak 1.500 km!). Možností závodit s účastníky Mistrovství světa agility v naší republice moc nemáme (jediný závod, který je do ČR přilákal, byl Moravia Open v Rožnově pod Radhoštěm). AK Skiper nám tuto příležitost nabídl už potřetí. Jména jako Silvie Trkman (Slovinsko), Susanne Novak (Rakousko) Matej Čuček (Slovinsko), Polona Bonač (Slovinsko), Fried Hans (Rakousko),Željko Gora (Chorvatsko) a další, jsou opravdovou zárukou toho, že závod bude mít punc výjimečnosti. K tomu musíme samozřejmě připočíst i top týmy české agility – Terku Královou, Olu Edrovou, Honzu Smočka atd.. no a ještě spoustu týmů, které skvěle pracují na tom, aby se na ten top žebříček dostaly …
Prostě to byly závody, kterých moc do roka není a proto na ně rádi jezdíme.
Ale vše pro má i své proti… V sobotu jsme začali ze zpožděním a také jsme se zpožděním končili – běhat ve ztemnělé hale, kdy parkur je postaven do rohu haly, kde bohužel jako na potvoru nesvítí halogeny, nebylo moc příjemné.. O tom, že v hale bylo min. o deset stupňů méně, než venku, už jsem se zmínila.. Horší však bylo procento „polétavého prachu“ na metr čtvereční… Dobře to uvidíte na záběrech z jednotlivých běhů – přes prach nebylo vidět, co se na parkuru děje! :-). Bylo to deprimující, obzvlášť, když venku před halou byl prostor na 4 parkury! To ale není žádná výtka organizátorům, jen takové povzdechnutí, protože jarní počasí bylo prostě neodolatelné a lákalo ven.. Ale také mohlo být jen 5 stupňů nad nulou, venku sníh, nebo břečka, a potom bychom byli všichni štastní, že máme k dispozici tak báječnou halu! :-).
Ostrovani se tentokrát účastnili jen v kat. large (mimochodem v ní bylo cca 123 týmů (v kat. LA3 60!!!) – kde se s tímto počtem u nás na závodech setkáte? :-)). Pavla Kasálková s Browny přijela jen na sobotu, na oba dny jsme dojeli ve složení: Evža a Áron, Verča a Kečmen, Jirka + Babu a Mia, Radana a CD a já a Keska. Tentokrát nemůžeme oslavovat žádné vítězství, ale myslím, že jsme si to všichni užili po svém. Já tedy určitě. Bylo na co se dívat.
Přítomní rozhodčí stavěli různé tratě: Bernd Huppe jako vždy velmi dobré. (opět neopomněl použít svůj oblíbený prvek v parkuru, kdy vás donutí rozběhnout psa do plné rychlosti na rovince, na jejímž konci je tunel,za kterým je nastražená past v další překážce v přímém směru, ale vy máte zatáčet někam do boku.. Je to ďábelské a je to účinné na to, jak nechat doběhnout pouze část ze startovního pole! :-).
Michel Liekens – znám tohoto belgického rozhodčího z dřívejška a ničím mimořádným nás nepřekvapil a ani nemohl, protože pro kat. large stavěl pouze jednu trať.
Martina Vakoničová – „čerstvá“ rozhodčí agility na Slovensku a z jejích parkurů byla tentokrát poznat právě ta čerstvost její licence rozhodčího. Ale každý začátek je těžký :-).
Tak nezbývá, než poděkovat organizátorům za závody a blahopřát vítězům!
[slideshow id=14]