Tak tentokrát meteorologům vyšla předpověď do puntíku – déšť, déšť, zima, k večeru sněžení… Ráno to ještě vypadalo nadějně, ale jen chvilku.. Potom už to byl očistec. Ale opět jsem se přesvědčila, že agiliťáky jen tak něco neodradí. (i když já osobně bych vzala nohy na ramena tak kolem jedenácté – to jsem si ovšem v roli rozhodčího nemohla dovolit . Nakonec jsme všechny běhy z programu závodu odběhali, i když považuji za velké štěstí, že se nikomu na mokré trávě a klouzavém bahýnku nic nestalo. Poslední parkur pro mazáky už jsem musela přizpůsobit terénu a udělat z něho kolečko kolem kraje parkuru, kde tráva ještě vypadala neporušeně. Ovšem po pouhé prohlídce už i tato vypadala dost beznadějně. Poslední závodníci museli běžet už jen hodně opatrně, ale i tak to například Radana dokázala ustát a stala se s CD opět Mistryní Ostrova!
Trochu jsem se probírala naším fotoarchívem a hledala, kdy naposledy bylo takhle ošklivo. Nakonec mě to ale přestalo zajímat, protože jsem se u starých fotek tak dobře bavilo, že počasí šlo stranou! V každém případě jsem tou procházkou po historii zjistila, že příští rok bude desátý ročník tohoto závodu a to prostě bude muset být hezky, abychom to mohli pořádně oslavit! Taky jsem zjistila, že je dobré psát tyto příspěvky, protože je potom na co vzpomínat!
Takže tady pro mě pár nezapomenutelných chvil ze závodu:
-Alenka Janská po chirurgickém zákroku na svých dásních a čelisti dokázala zvítězit a používala při tom je jeden povel pro obě své šeltičky a to bylo „na“ – víc jí toho sešitá pusa nedovolila. Proto se ani neusmívá na žádné fotografii, i když úsměv má krásný. A i přes bolesti byla nejobětavější pomocník na parkuru! Děkuji moc!
-Evžen Tikovský s Áronem se oficiálně rozloučil s Ostrovem a odstěhoval se směr Jihlava… Tímto mu přeji, aby se mu v novém působišti dařilo a aby byli oba hodně moc zdraví! Uděluji jim tímto titul: Čestný ostrovanský tým!
– pršelo tak moc, že Svaťce na závěr focení vypověděl foťák službu a musela zdokumentovat Mistry Ostrova z mobilu
– taky fotobuňky byly z toho deště a zimy tak zblblé, že odmítaly pracovat, a tak se stalo, že Tom Líčeník musel zopakovat svůj běh, aby se z něho mohl stát nejlepší Učeń agility v kat. medium! (ponaučení: už nikdy bez záložních stopek…)
– protože všichni prchli po závodech domů (vůbec jim to nezazlívám), tak toho na stolech zase zbylo tolik, že jsem musela rozdávat výslužky, jak ze svatby.. Bohužel jsem neměla do čeho nalévat těch moc a moc zbylých litrů polévek, takže je budeme doma jíst pravděpodobně ještě na Vánoce.
-ztracené čokolády pro vítěze jsem objevila doma ve skříni – určitě je předám do správných rukou!
-tak špinavé tunely jsme asi ještě neměli, takže chlupatí a velcí psi mají co dělat, aby je pořádně vyčistili!
-to mi připomnělo naši princeznu Asali (rhodészký ridgeback), která zřejmě znechucením omdlívala, když ji Petra Macková nutila všechny ty špinavé a mokré hnusy proběhnout! Ale Ostrovani ji povzbudili tak, že z toho nakonec byl titul nejlepšího učně agility pro rok 2012!
– a teď mi ještě vytanula na mysli poznámka Dudyna, když se na parkuru objevil Ivo Tesař v maskovací pláštěnce: „on vypadá jak Bolívijský partyzán!“
No všichni jsme to přežili, doufám, že nikdo neonemocněl a snad máme zase na pár let s deštěm klid!
Jako vždy poděkování na závěr našim sponzorům – Internetovému Zverimexu, maloobchodní síti Brněnka, manželům Homolovým, Vladimíru Adámkovi, Lee Klimešové a pivovaru Černá Hora!!!
Velký dík patří Ivanovi, Momislavě a Radaně za to, že to vydrželi v zapisovatelském stanu celý den!
Všem kuchařům a kuchařkám za bohatý Ostrovanský stůl, všem Ostrovanům za pomoc na parkuru, všem účastníkům za výdrž!
Byli jste svkělí. Martina
Výsledky akce od Ivana Golky
Foto od Svaťky Liškové
Foto Vladimír Adámek
[slideshow id=25]