Poslední ze série našich agilitních závodů tohoto roku proběhl v sobotu 14.9.2024. Týden před závody začali meteorologové upozorňovat, že o víkendu přijdou silné a trvalé deště. A my jsme doufali, že se ta předpověď nenaplní a že nebudeme muset závody rušit. V úterý už přišly výstrahy před povodněmi téměř na celé území ČR a to už jsem si začala připouštět, že závody venku nebude možné uspořádat. Nějakým zázrakem se stalo, že Hala kynologů KK Zetor Brno byla v sobotu celý den volná a tak jsme mohli závod po domluvě s paní Liškovou přemístit pod střechu. I když ještě ve čtvrtek nic nenasvědčovalo tomu, že by situace mohla být tak zlá, tak dnes už bohužel mohu napsat, že je přímo katastrofální. Celý víkend jsme s hrůzou sledovaly, jak se řeky plní a následně vylévají ze svých břehů. Tolik zmaru a tolik lidského neštěstí…
Závody se nakonec uskutečnily, dokonce s mezinárodní účastí, protože díky tomu, že byly zrušené téměř všechny venkovní závody, tak se jejich kapacita naplnila a přijely i Řecké reprezentantky, které se cestou na Mistrovství světa agility v Belgii, účastní tréninkově různých závodů. 🙂
A také týmy ze Slovenska se odvážili dojet, i když situace na Slovensku byla podobná, jako u nás.
Já si moc závody neužívala, protože jsem pořád nervózně sledovala počasí venku a hlavně silné poryvy větru a doufala jsem, že nespadne žádný strom v okolí haly a hlavně, že všichni účastníci dojedou v pořádku zpět do svých domovů…
Chtěla bych moc poděkovat všem Ostrovanům, kteří se podíleli na organizaci, Ostrovankám za to, že přenesly vyhlášený Ostrovanský stůl na ten „zetorácký“, rozhodčí Lence Pánkové (která mimochodem slavila v den závodu svoje narozeniny… ) za tradiční klid a pohodu při posuzování, Ivanu Golkovi za zajištění el. časomíry a ozvučení, Vlaďce Homolové za ceny pro vítěze a zpracování výsledků, Olze Vaverkové za občerstvení pro závodníky (i když jí v její restauraci Farma zvolna stoupala voda ve sklepě… ) a Marušce Kotlínové za obstarání kantýny pro všechny.. (aby při dojezdu domů do Bílovic strávila večer při svíčkách, protože prostě až do druhého dne byly Bílovice bez elektřiny… ) No a samozřejmě nejvíc díky Radance a Dudynovi, bez kterých to nejde vůbec.
